Pacienti s alergickými onemocněními nejsou zpravidla ve větším riziku závažnějších komplikací
při infekci COVID než běžná populace. Výjimkou mohou být těžší astmatici s onemocněním
pod nedostatečnou kontrolou (viz zde „Astma a koronavirová epidemie“).
U většiny pacientů není tedy potřeba zavedenou (případně zahajovanou) léčbu jakkoli měnit
z důvodu současné epidemiologické situace, ani případné karantény pacientů.
Pacienti s alergickou rhinitidou mohou být nadále léčeni intranazálními kortikosteroidy. U
těchto léků nebyl prokázán žádný imunosupresivní efekt. Naopak zvýšené kýchání u pacientů
s alergickou rhinitidou (zejména v pylové sezóně) by mohlo přispět k šíření koronaviru.
(Doporučování léčby intranazálním kortikosteroidem v kontextu jakýchkoli nasálních
symptomů způsobených COVIDem nemá ale žádný význam.)
U pacientů s alergickou rhinokonjunktivitidou a/nebo alergickým průduškovým astmatem,
kteří jsou léčeni alergenovou imunoterapií, není potřeba žádných dalších opatření, která by se
vymykala z běžných doporučení ohledně indikace a aplikace alergenové imunoterapie.
Zejména tedy není nutno redukovat dávky nebo léčbu dokonce ukončovat. Prodloužení
intervalu aplikace subkutánní imunoterapie až k horní hranici povolené doby je možné zvážit
v rámci snížení frekvence návštěv pacienta ve zdravotnickém zařízení. Je vhodné pacienta před
návštěvou zdravotnického zařízení telefonicky kontaktovat a ověřit, zda nemá projevy
akutního infekčního onemocnění. V případě příznaků akutní infekce (jakéhokoli původu) platí
samozřejmě doporučení aplikaci odložit do doby odeznění infekce. V případě bezproblémově
probíhající sublingvální imunoterapie je v současné chvíli optimální využít možnosti
telefonické konzultace s alergologem se zasláním elektronického receptu pro pokračování
léčby.
- 3. 2020
Prof. MUDr. Petr Panzner, CSc.